NOVÉ KULTURNÍ CENTRUM | LETOVICE

2021

  • Team: Magdaléna Buzová, Pavel Hodek, David Menšík, Petr Skrušný, Jan Weyr, Ondřej Žvak
  • Vizualizace: Pavel Hodek, Ondřej Žvak
  • Autor: David Menšík
  • Ve spolupráci: Menšík Skrušný, spol. s r.o.
  • Investor: Město Letovice
  • Umístění: 1. Místo

Zadáním soutěže bylo zpracování podkladu pro územní studii oblasti centra města Letovice. Tato oblast, která se nachází v blízkém sousedství Masarykova náměstí, je ohraničena ze západní strany řekou Svitavou a z východní strany ulicí Českobratrskou. I přesto, že zadáním bylo pracovat pouze s částí pozemků této ohraničené oblasti, bylo jasné, že problém Brownfieldu v samotném centru města je potřeba řešit komplexně. Tato urbanistická překážka totiž zapříčinila nesprávný růst města a nastolila negativní tendence při plánování přilehlého okolí. Z naší iniciativy proto vzniklo etapové řešení, které dotváří funkční kulturní centrum a pokládá stabilní základy pro další rozvoj města.

V první etapě se zabýváme samotnými pozemky města, které jsou vyhrazeny jako plocha pro nový kulturní dům. I přesto, že město získalo velkou část pozemků sousedících s řekou Svitavou, se zdaleka nepovedlo získat všechny potřebné. Do vyhrazeného pozemku totiž prakticky ze všech směrů zabíhají pozemky budov, které již jako budovy brownfieldu získali novou funkci. Jedná se zejména o sklad na nábřeží řeky, který je dnes sídlem pro organizaci pečující o mládež města. Na straně druhé jsou to budovy sousedící s komunikací ulice Českobratrské. Na severní straně se přímo za nevyužívaným skate-parkem nachází dobře fungující výroba, která přesídlení výroby v dohledné době nechystá. Na jižní straně se pak nachází, kromě pozemků další výroby a skladů, převážně pozemky zahrad měšťanských domů Masarykova náměstí.

V těchto prostorech má v dohledné době, za pomoci fondů evropské unie, vzniknout nové kulturní centrum. Zásadní podmínkou, kterou jsme si při návrhu stanovili, byla reálnost a funkčnost daného návrhu i za situace, kdy se nepovede odkoupit či vyměnit žádné další pozemky či objekty. To i přestože jsme se již, po rozhovorech s majiteli prodejen tvořících uliční blokádu a provozovatelem organizace pro mládež, dozvěděli, že jsou ochotni přesunout své prodejny či prostory do nově vzniklého kulturního domu. Samotný návrh se tedy odvíjí od pečlivého kladení objemů a provozů do této složité situace, s důrazem na tvorbu možných prostor, které po demolici nežádoucích objektů Brownfieldu mohou vzniknout.

Na jižní straně je nejednotná linie pozemků měšťanských domů Masarykova náměstí, ukončena slepou fasádou kulturního centra. Konkrétně se jedná o jednopodlažní předsálí, převýšený prostor hlavního sálu a jednopodlažní multifunkční prostor. Ten uzavírá nábřežní plošinu, popřípadě potenciální park. Tato sestava ukončuje složitou situaci, která v této chvíli nemůže být jednotně dotvořena principem tradiční zástavby a společně s odstupem využívá prostor jako zásobovací uličku sálů. Společná krytá platforma skrývá vedle této hmoty průchod na nábřeží a malé nádvoří, které bude sloužit jako před-prostor sálu v následujících etapách. Na tento průchod navazuje malý blok smíšených kulturních funkcí. V křídle rovnoběžném se sálem se nachází nová městská knihovna a městský galerijní prostor. Vzhledem k tomu, že je z velkého tržního nádvoří přístup i do tohoto křídla, se dá průchod a malé nádvoří uzavřít a regulovat tak v závislosti na společenských akcích jednotlivé provozy. Nábřežní křídlo kulturního centra je věnováno organizaci pro mládež, která zde nalezne nové prostory pro své působení. Křídlo sousedící se skateparkem, který se již v první etapě má proměnit na ulici s parkou úpravou, je věnováno stejně jako nádvoří obchodním prostorům. Ty pak mohou sloužit jak stávajícím podnikům, tak generovat nový růst občanské vybavenosti.

Ve stávající situaci je, v okolí sestavy kulturního centra se společnou platformou, vynecháno místo pro splnění hygienických podmínek a fungování všech provozů. Pokud se splní předpoklad přemístění funkcí, tak díky tvaru kulturního centra vzniknou dva nové zcela zásadní prostory. Prvním je, díky ustoupení kulturního centra od ulice Českobratrské, nové náměstí jako před-prostor kulturního centra. To získává díky ukončení štítů do této ulice rozředěnější výraz a slouží tak lépe jako průčelí nového náměstí, které má být klidnějším protějškem náměstí Masarykova. Na nábřežní straně se díky přesunu organizace pro mládež do kulturního centra vytváří park, který má i v další etapách využít prostředí ohybu nábřeží a vytvořit zásadní veřejný prostor pro obyvatele centra města, potažmo nové čtvrti. Na tomto místě má také vzniknout rozhledna, která bude jako monument na prostory kulturního centra upozorňovat široké okolí. Na straně severní vzniká, nahrazením pozemku stávajícího skate-parku ulicí, příjemný před-prostor obchodního křídla s parkovou úpravou. Ten díky své výšce nestíní jižní fasádu potencionálního bloku s jižní fasádou, stejně tak jako samotný prostor ulice. Samotné kulturní centrum si v momentálně nehostinné situaci vytváří svůj veřejný prostor prostřednictvím nádvoří, které mají význam při konání společenských akcí a každodenních trhů.

Druhá etapa navazuje na kompozici kulturního centra. Na jižní straně je vytvořen v přímé návaznosti blok bytových domů. Ten využívá nově vzniklých sympatických prostor u řeky a díky plánované regulaci menšího měřítka jednotlivých domů, vytváří kapacity bydlení, které v centru města dlouhodobě chybí. Vytváří také základní stavební kámen potenciální nové čtvrti, která by mohla vyrůst na nížině nábřeží řeky Svitavy. Blok je koncipován tak, že ukončení jeho štítů vytváří významné orientační body a nároží, které dotváří průčelí ulic či náměstí. Do ulice sousedící s kulturním centrem je uvažován obchodní parter, jehož před-prostor je krytý nárožím bloku. Na východní straně je poblíž hlavního tahu navržen solitérní bytový dům, který reaguje na štíty kulturního centra a dotváří pomyslný rozdělený blok. Ten uzavírá nově vzniklé náměstí a přidává další štíty, které pomůžou navodit adekvátní měřítko perspektivě náměstí. Solitérní blok je ideálním adeptem pro parkování v platformě, popřípadě dalších podzemních podlažích, jelikož se již nenachází v oblasti zvýšené podzemní vody. Tato etapa je při jednání s vlastníky pozemků a nemovitostí uskutečnitelné v širším časovém horizontu a je důležitou fází při oddělení narušeného centra města od další zástavby.

Třetí etapa je zamyšlením nad možností rozvoje jádra města Letovice podél nábřeží řeky Svitavy. První dvě etapy by totiž mohli položit stabilní základy růstu centra města. Dle naší analýzy je žádoucí snaha o centralizaci osídlení jinak roztroušeného města, právě jehož střed principem suburbanizace strádá a vytrácí se z něj rezidenti. Ideální je proto využít právě nížiny podél řek a simulovat tak přirozený vývoj města, který byl díky průmyslovým zónám narušen a většina kapacit bydlení byla přesunuta na okraj města. Takové stabilní jádro by fungovalo jako generátor růstu a v této fázi, již převážně pěší centrum, by získalo žádoucí charakter. V našem případě se jedná o zastavění oblasti moderní blokovou zástavbou, která popírá nedostatky typologie díky tvaru využívajícímu ideálně světových stran. To je docíleno díky netradičnímu tvaru bloků, které rozdělují oblast v návaznosti na světové strany a urbanistické osy vycházející z předchozích etap. Výraz bloků je také regulován tak, aby maximální velikost bytového domu podpořila měřítko nové oblasti. Mezi jednotlivými bloky jsou navrženy ulice, jejichž šířka dorovnává regulovanou výšku bloků. Obchodní parter má tak dostatečný před-prostor a ulice získávají živý charakter. Díky tomu je, ve spolupráci se zkosením, docíleno hygienicky a sociálně obstojné blokové zástavby. Stejně jako u předchozí etapy převládá snaha o ředění hmot, které se mohou stát díky jednotnému záměru investorů jednolitou masou, která nemá s měřítkem takového města mnoho společného. Proto se počítá s rozdělením pozemků na menší části rozdílně zpracovaného architektonického výrazu, i přesto, že by spadali pozemky pod jednotný záměr investorů.